Artuš 2025

Je menší, jednodenní fantasy bitva mírného pochodového charakteru.

Akce je téměř nenáročná, vhodná pro nováčky v dřevárnách, a to po herní, věkové i kostýmové stránce. Budeme rádi, když se bitvy zúčastní nejen nováčci ale i pokročilí a zkušení hráči, kteří by nováčkům pomohli se zorientovat na bitevním poli i mimo něj.

Bitva je mírně pochodového rázu v lesnatém a kopcovitém terénu, takže prosím svůj kostým přizpůsobte této skutečnosti.

Doufáme, že pokročilí hráči budou respektovat nezkušenost nováčků a své rány i projevy zmírní.

Prolog

V časech tak dávných, že na ně lidstvo téměř zapomnělo, byla Anglie ostrovem plným nejrůznějších stvoření a jednou z říší mocných Fäe. Když k jejich ostrovům připluly první lidské lodě, bytosti to sledovalí téměř bez zájmu. Lidi byly pro ně hmyz, obvykle se na ně dívali s opovržením i pobavením, protože jejich těla mohla být snadno zlomena a jejich mysl snadno rozbita. Avšak jak čas plynul, lidská království se rozrůstala a zabírala pro sebe stále víc míst z říše Fäe. Bytosti lidstvo začali považovat za hrozbu a nejvíce za jejich vyhlazení horovala vládkyně všech bytostí noci, paní Měsíce, mocná královna Mab. Netrvalo dlouho a Fäe vytáhli do války proti lidstvu. Vesnice za vesnicí, město za městem, lidská obydlí padali pod zdrcujícím náporem a měnili se v prach. Lidé umírali a ztráceli naději. Tehdy do popředí vystoupili muži lesa, šamani a ochránci lidí, předchůdci druidů. Bojovali s magií Fäe svojí vlastní magií a ukázali lidem tajemství výroby chladné oceli. Síly na bojišti se vyrovnali. Fäe byly zděšeni. Poprvé za jejich předlouhé životy tak snadno umírali. Dryády, Kelpie, Víly, Elfové, Trpaslíci, Nymfy, Goblini, Satyři, Banshee i Trollové, všichni tvorové lesa i noci padali pod údery zbraní z chladné oceli. Vládce Fäe, Oberon, i jeho manželka Titania ronili slzy nad ztrátou tolika jedinečných bytostí a snažili se válku zastavit, Mab však byla proti. S rostoucím šílenstvím, s věrnýn generálkem Gwynem po boku, se stále vrhala do útoku v čele své armády a za cenu velkých ztrát na životech plenila a vypalovala lidskou říši. S těžkým srdcem se Oberon rozhodl tomu učinit přítrž. Sešel se s vládci lidí a s připěním pradávných druidů dospěli k dohodě. Fäe se vrátí do své domoviny a jejich armáda již nikdy nevkročí do říše lidí. Stejně tak lidská armáda nevstoupí do Faeirelandu, jejich domoviny. Průchody budou zapečetěny. Mab bude navždy uvězněna.

Zbýval poslední krok. Spojené armády lidí a lesních bytostí zaútočili na tvory noci a oblehli temný hrad Vládkyně Měsíce. Šílená ze zrady svého krále a jeho spojení s nenáviděnými lidmi vrhla se do sebevražedného útoku s cílem zničit úplně všechny. Oberon však vystoupil do popředí, jeho téměř božská moc z něj sálala a nutila tvory noci pokleknout před svým králem. Jedině Mab a Gwyn odolali. Tohle mocné stvoření temnoty a mrazu, ztělesnění samotné vražedné ledové vichřice, uznávalo jen svoji Paní. Mab svému generálovi nepatrně pokývla a ten poslechl, poklekl před vládcem Fäe, vzdor z očí, jenž hleděli na Oberona, však nezmizel. Oberon tasil a krutým úderem srazil do prachu u svých nohou Mab, paní Měsíce. Stále krvácející z dlouhé, rožsklebené rány od stehna až po rameno ji svázal a její krví naplnil malou, dubovou misku. Pak předstoupila Titania, po ní přítomní králové i nejmocnější šamani lidí, jeden po druhém přidávali svou krev. Posledním byl Oberon. Krev lidí a fäe se smísila a utvořila základ pro mocné kouzlo. Jejich krev se stala pečetí, která zavřela menší průchody mezi světy. Zbyl už jen jeden, největší průchod, místo kde se světy dotýkali a ten nemohl být nikdy plně uzavřen. Byl však zamaskován a zmenšen a pravda o jeho umístění byla tajemstvím, jenž si mezi sebou předávali potomci vládců.

Fäe odešli a vzali Mab s sebou. Na jejich světě byla uvržena do magického vězení, sama, ve tmě, ponechána osudu, zapomenuta. Trest za její vzdor neměl nikdy skončit. Gwyn převzal vládu na nočními tvory a naoko podporoval krále Oberona. Lidé zakázali chodit do míst, kde se nacházel skrytý průchod. Opředly místo strašidelnými bájemi a těch pár fäe, co v lidském světě zůstalo, spolehlivě zahnalo těch pár odvážlivců. Čas plynul, kolem průchodu vyrostl neprostupný prales, vzpomínky na dávné vládce odvál čas. Fäe už zůstali jen baladách a pohádkách.

Až dosud ...